BMW 7 E38 (1994-2001)
Vloženo: 14.02.2012
Změna: 19.11.2012 14:47
Diskuze: 0
BMW řady 7 je už od roku 1977 největším modelem mnichovské automobilky. Ztělesňuje hlavně luxus, ale sportovními úspěchy ověnčený výrobce se u něj nehodlá vzdát ani typických výborných jízdních vlastností. Třetí generace nesla kód E38. Jeden z posleddních klasických bavoráků byl představou německého výrobce o tom, jak má vypadat sportovně luxusní sedan. Byl přesným protikladem svého největšího konkurenta, stuttgartského mamuta třídy S řady W140. Nová sedmička měla premiéru v červnu 1994.
Podobné vozy v nabídce autobazaru ARHO
<div>
Podobné vozy v nabídce autobazaru ARHO
</div>
Začala se vyrábět se dvěma motory – vidlicovými osmiválci s objemy 3 a 4 litry v modelech 730i a 740i, slabší měl 160 kW, silnější 210 kW. Od září je pak doplnil vrcholný model 750i s vidlicovým dvanáctiválcem s objemem 5,4 litru o výkonu 240 kW, zákazníci si jej ovšem mohli koupit až na začátku roku 1995. Není bez zajímavosti, že tento agregát disponoval čtyřiadvaceti ventily, měl tedy ortodoxní dvouventilovou techniku. Již od počátku byly k mání dvě verze rozvoru - obyčejné sedmičky měly 2930 mm, prodloužené modely L pak 3070 mm, ruku v ruce s těmito rozměry šla i celková délka vozu, která u delších verzí přesahovala hodnotu 5,1 m, u kratších byla těsně pod pěti metry. Řada E38 se od svého předchůdce lišila i vzhledem. Přední světlomety byly už pod společným krycím sklem, kapota motoru se otevírala i s ledvinkami. Víko zavazadlového prostoru pak sahalo až k nárazníku při současném zvýšení tuhosti karoserie, o tuto dnes již samozřejmost byla předchozí řada E32 ochuzena.
Technickou novinkou byla zadní náprava se dvěma trojicemi prostorově uspořádaných ramen, při jejichž konstrukci bylo štědře použito hliníku. V září 1995 doplnil nabídku motorů první šestiválec 2,8 litru ve verzi 728i. Zemětřesení v motorických verzích se pak odehrálo na jaře roku následujícího. Osmiválce 730i a 740i byly nahrazeny novými – slabší třílitr vystřídala varianta 735i s výkonem 170 kW, silnější 740i povyrostl na 4,4 litru, výkonové parametry se ovšem nezměnily. Novinkou byl pak vznětový motor 2,5 litru s pouhými 105 kW, stejný řadový šestiválec měly i menší řady 3 a 5. S prvním dieselem v sedmičkové řadě ale u BMW díru do světa neudělali, na tak velký vůz byl příliš slabý, a tak při modernizaci na podzim 1998 se z katalogu v tichosti vytratil. Facelift přinesl i změny pod kapotami. Základem byl stále šestiválec 2,8 litru se 142 kW, osmiválce zastupovaly třiapůllitr posílený na 175 kW a již zmíněný agregát s objemem 4,4 litru, vrcholem byl stále dvanáctiválec. Neúspěšný diesel byl nahrazen větším šestiválcovým třílitrem se 135 kW. Modernizace se dotkla i designu – změnil se zejména tvar předních světel, které dostaly vlnky po vzoru nové řady 3. Menší vznětový třílitr byl v červnu roku 1999 doplněn čtyřlitrovým osmiválcem se 180 kW. Točivý moment 560 Nm mu mohly závidět všechny ostatní motory v nabídce. Výroba řady E28 byla ukončena v červenci 2001, v listopadu téhož roku ji vystřídala čtvrtá generace E65/66 s kontroverzními tvary z pera Chrise Bangla. Celkem vzniklo 340.242 vozů.
Specifikace
Největším kladem je bezesporu design. Byť třetí generace sedmičky již neměla přední samostatná světla a zadní ve tvaru L, proti předchozí E32 zesportovněla. Perfektní jízdní vlastnosti se snoubí s komfortním podvozkem, konstruktérům se podařilo najítt velmi rozumný kompromis. Výbava vozů byla na svou dobu dostačující, jednalo se přece o luxusní sedan! Xenonové světlomety, dvouzónová automatická klimatizace , boční airbagy vpředu, satelitní navigace nebo dešťový senzor dnes možná v někom vyvolají úsměv, v polovině devadesátých let ale byly běžné jen v luxusní třídě. Po faceliftu se sedmička dočkala stabilizačního systému DSC. Interiér je pak skvěle odhlučněn, stejně jako motory, takže jejich zvuk dovnitř vůbec neproniká. Samočinná převodovka řadí lehce a sametově. Na korozi výfukového systému můžete zapomenout, celý je totiž vyroben z nerezové oceli. Doporučenými pohonnými jednotkami jsou zážehové osmiválce o objemech 3,5, 4 nebo 4,4 litru, tedy verze 735i a 740i.
Spotřeba se u všech pohybuje v průměru kolem přijatelných 13 litrů na 100 km a ani ostatní provozní náklady nejsou tak extrémní, jako u dvanáctiválce. Na zadních sedadlech sedmičkové řady je i vzhledem k velikosti vozu méně místa, pochopitelně to platí pouze pro kratší provedení. Příčinou je v úvodu zmíněná konstrukce zadní nápravy, která vyžadovala určitý prostor. Objem zavazadelníku je pouhých 430 l (původně bylo uváděno rovných 500 l), což je méně než u menší pětkové řady, tedy generace E39, která se vyráběla současně. Jízdní vlastnosti jsou sice na špičkové úrovni, od přední nápravy s klasickými vzpěrami McPherson se ale ozývají rázy. Nejméně doporučeným motorem je nejslabší vznětový o objemu 2,5 l, který postrádá nejen výkon, ale hlavně točivý moment. Elektrické motorky pohání v interiéru prakticky vše, akumulátor je tak poddimenzovaný, zejména v zimě hrozí problémy se startováním.
