Ford Mondeo 2000-2007
Vloženo: 16.02.2012
Změna: 19.11.2012 15:07
Diskuze: 0
Pověst velkých Fordů v posledních dvaceti letech nebyla příliš dobrá. Mohly za to nejrůznější problémy Fordů Scorpio a prvního světového Fordu Mondeo z poloviny devadesátých let . Od roku 2000 je ale na trhu snad nejlepší Ford všech dob. Mondeo sicee ani v aktuálním kole svého rivala z konstruktérské kanceláře VW neporazilo, na trhu ojetých vozidel je mu však rovnocenným konkurentem, který v sobě spojuje mnoho vítaných vlastností. Podzimní premiéra nového Mondea se odehrála na pařížském autosalonu již v roce 2000, tedy uprostřed životního cyklu konkurenčního Passatu.
Podobné vozy v nabídce autobazaru ARHO
To měla být výhoda pro Ford, který měl připraven moderní výrobek, s třemi karosářskými variantami, které dosud patří k nejprostornějším ve své třídě. Rozvor 2754 mm stejně tak jako další vnější rozměry (sedan i liftback: 4731 x 1812 x 1429 mm, kombi: 4804 x 1812 x 1429 mm) zajistily dostatek prostoru na všech sedadlech, včetně ukázkové šířky 1470/1480 mm ve výši loktů vpředu/vzadu. Zavazadelník sedanu a liftbacku má standardní rozměr 500 litrů, kombi uveze 540 až 1700 litrů nákladu, čemuž odpovídá také využitelná užitečná hmotnost.Silnou stránkou vozu je ukázkově navržený podvozek , který výborně drží stopu a je současně tak komfortní jak by se od vozu této třídy čekalo. Zadní čtyřprvková náprava vede kola skvěle dokonce i ve chvíli, kdy jedete s kombi na dovolenou s celou rodinou a s plně naloženým zavazadelníkem. K tomu připočtěte briskní řízení s výbornou zpětnou vazbou, přesné řazení a vše korunují dobré brzdy. S předchozími Fordy střední třídy nelze vůbec srovnávat vysokou úroveň interiérů, ať již jde o volbu použitých plastů, potahových látek, tvarování a proporce sedadel, či ergonomii uspořádání pracoviště řidiče. Vše z uvedeného lze dodnes považovat za velmi povedená řešení, která dělají Fordu dobré jméno. K slabším stránkám Mondea, které převzalo v Evropě úlohu vlajkové lodi značky, patřila motorová paleta.
Specifikace
Zážehové motory měly standardní výkonové odstupňování a prakticky dodnes s nimi nejsou žádné zásadní problémy také proto, že rozvodový mechanismus spoléhá na ocelový řetěz místo rizikového pryžového řemenu. V nabídce byly od počátku motory 1,8 l (81 a 92 kW), 2,0 l (107 kW), 2,5 V6 (125 kW) a vrcholná verze ST220 se šestiválcem 3,0 V6 (166 kW) pak přišla na podzim 2002. Nabídka vznětových motorů se zpočátku skládala jen z motorů 2.0 TDDi vlastní konstrukce s klasickým přímým vstřikováním nafty o výkonu 66 a 85 kW. Vibrace a hluk těchto motorů byl vyšší než na co byli zvyklí majitelé konkurenčních Volkswagenů, takže se netrpělivě čekalo na příchod modernějších jednotek se vstřikováním common-rail, označovaných zkratkou TDCi. Ty se na trhu objevily v roce 2002 s podstatně tišším chodem, pružnými reakcemi na sešlápnutí pedálu plynu ale se stále příjemně nízkou spotřebou. Zatímco diesely starší konstrukce jezdí dodnes zpravidla bez závažnějších poruch (výjimkou mohou být prasklé hlavy nebo bloky motoru, případně závady turbodmychadel), nové diesely common-rail si prodělaly těžké dětské nemoci. Postiženo bylo u řady motorů čerpadlo, zanesené trysky vstřikovačů, netěsné palivové potrubí, hlavy válců i elektronika řízení chodu motoru. V některých případech se pohroma, jejíž příčiny měly kořeny nezřídka v tankování nekvalitní nafty, projevila již po krátkém používání nového vozu. V tom případě šlo plnění v řádu desítek tisíc obvykle z kapsy Fordu, jistě se však najdou také případy, kdy stejné sumy musel v servisu Ford zanechat majitel.
Nabídku vznětových motorů Ford postupně rozšiřoval a všechny agregáty postupně inovoval, takže dnes najdete v nabídce motory 2.0 a 2.2 TDCi (66, 85, 96 a 114 kW), zážehové motory jsou momentálně zastoupeny všemi výše uvedenými jednotkami a navíc lze mít přímovstřikovou verzi čtyřválce 1.8 SCi, či umírněnější šestiválec z ST220, který je dodáván mj. v luxusní verzi Titanium X (3.0 V6 150 kW). Mondeo prošlo několika inovačními kroky, které zohledňovaly vývoj v daném segmentu. Tím hlavním faceliftem prošel největší evropský Ford v roce 2003. Z vnějších změn si zaslouží pozornost hlavně maska chladiče s kovovým lemováním a větším logem. Za nejužitečnější změnu pak jednoznačně považujeme nová vnější zpětná zrcátka, která oproti předchozí verzi zlepšila výhled skutečně podstatně. V dolní části nárazníku pak najdeme ozdobnou chromovanou lištu a při pozornějším zkoumání se dají odhalit i mírně pozměněná koncová světla. V interiéru se naopak udála změna velmi podstatná – místo dřívějšího shluku několika typů a tvarů ovladačů z různých materiálů zde dnes najdeme perfektně zpracovanou palubní desku z měkčeného a na dotek příjemného plastu. Celek je sice trochu studený, dobrý pocit z kvality a propracovanosti ale tento dojem dobře vyvažuje. Plus si také zaslouží integrované autorádio s jednouchým ovládáním a do konceptu interiéru zapadajícím designem. Mírně nepohodlné je ale ovládání vyhřívání předních sedadel, skryté a obtížněji dosažitelné na středovém panelu za řadicí pákou. Fordy Mondeo se řadí k nejspolehlivějším evropským vozům střední třídy. Jen s minimálními výhradami to platí o jednoduchých zážehových motorech, které mají dobré parametry, ale někteří majitelé si stěžují na vysokou spotřebu menších kubatur.
Naše bohaté zkušenosti s novými vozy jsou k dispozici v magazínu Auto.cz v rubrice Testy, přímé odkazy jsou na konci tohoto článku. Problémy vznětových motorů jsme již popsali a nezbývá než konstatovat, že jsou rizikovější volbou než benzinová Mondea. Spotřeba nafty mezi 5 a 7 litry na 100 km je jistě lákavá, ale před koupí vznětového vozu se vyplatí důkladná prohlídka v autorizovaném servisu a nejlépe také diskuze s původním majitelem o historii vozu nad dokumentací o servisních úkonech. Zapomenout bychom neměli ani na to, že turbodiesel s karoserií kombi je oblíben mezi podnikateli a vedle možnosti zakoupení verze N1 s tím souvisí i pravděpodobné vyšší zatížení takového vozu ve srovnání s rodinnými automobily. Vozy z prvních let výroby trpěly na korozi dveřních hran a závěsů dveří, často předčasně korodoval také originální výfuk, bez koroze jsou naopak komponenty podvozku, které spoléhají na odolnou ocel místo dnes tak moderních náprav ze slitin hliníku. Výparník klimatizace bývá u starších vozů bez potřebné péče infikován mikroorganismy, které jsou snadno identifikovatelné podle výrazného zápachu. Závady se občas dotknout také spojky a jejího hydraulického ovládání, nesymetrického účinku ruční brzdy a netěsných manžet na hnacích hřídelích kol, které se následně poškodí vlivem vystavení povětrnostním podmínkám. Zadní náprava mívá u značně zatěžovaných vozů problémy s geometrií.
